Dech milosti: když se láska nadechuje v těle
Když píšeme o milosti, o lásce, která se nedá probudit silou, mluvíme o prostoru, který se otevírá v těle. V hlavě ji nepochopíme. Milost není názor a není ani emoce. Je to změna dechu. Nádech, který není boj, a výdech, který není kapitulace. Tao by řeklo: přirozený návrat do proudu.
Ego se snaží řídit. Chce kontrolovat to, kdy se nadechneme, jak se nadechneme, proč se nadechneme. A když to nejde, začne panikařit. Bojíme se pustit dech, protože se bojíme pustit kontrolu. Jenže tam, kde dech není plynulý, není ani láska. Vzduch i city potřebují stejné prostředí: prostor bez odporu.
Taoismus nás učí jednoduché pravdě. Když se zastavíme v dechu, zastavíme se i v životě. A když dech necháme proudit, začne proudit i to, co jsme dlouho drželi pod zámkem. Láska, klid, odvaha. To všechno má v těle své místo, ale potřebuje otevřené dveře.
Cvičení: Dech, který otevírá srdce
-
Sedni si rovně, nohy uvolněné, dlaně položené na stehnech.
-
Zavři oči a sleduj svůj dech, aniž bys ho chtěl změnit.
-
Polož pozornost na prostor za hrudní kostí. Ne srdce samotné, ale prostor kolem něj.
-
Při nádechu si v duchu řekni: „Dovoluji proudit.“
-
Při výdechu: „Nechávám odejít.“
-
Po deseti cyklech si všimni, jak se mění napětí v ramenou, čelisti a břiše.
Toto jednoduché cvičení je formou tonglenu i taoismu. Je to způsob, jak se znovu stát součástí proudu. Dech není nástroj, ale učitel. Milost přichází tehdy, když ji nehoníme, ale když jí necháme otevřené dveře.
Tam, kde dech plyne, se láska probouzí sama. Bez úsilí. Bez čekání. Bez magie. Je to návrat k tomu, co v nás bylo vždy.
👉 Navazuje na článek: https://medium.seznam.cz/clanek/wizard-michal-nebudte-lasku-dokud-se-sama-neprobudila-206155
Komentáře
Okomentovat