Tao te ťing

Tao te ťing (čínsky: 道德經, v transkripci pinyin Dào dé jīng), zhruba překládaná jako Kniha o Tao a ctnosti nebo Kniha o Cestě (Tao) a její Síle (Te), je základní knihou taoismu. Její autorství se v legendách připisuje Starému mistru (Lao-c'), jenž ji údajně sepsal kolem roku 600 př. n. l. Název Tao te ťing je pozdějšího data, až z doby dynastie Chan (206–220 př. n. l.), kdy byla řada klasických textů restituována. Původně (jako většina starověkých textů) nesla jen jméno svého původce. Slovo ťing znamená „posvátná kniha“, „morální kánon“ (buddhisté později tento termín používali ve významu „sútra“).


Existuje cosi - mlžné a beztvaré,
a přece hotové a dovršené.
Povstalo mezi nebem a zemí.

Je tak tiché! Tak pusté!
Stojí samo a nemění se.
Proniká vše vůkol a nic je neohrožuje.
Může se pokládat za matku veškerenstva.

Jeho jméno neznám.
Označuji je jako 'tao'.
Donucen dát mu jméno,
nazývám je 'svrchované'
— Lao-c', 25. kapitola
Historik S’-ma Čchien popisuje vznik knihy takto: „Lao-c´ pěstoval tao a ctnost. Učil, že člověk se má snažit skrýt a zůstat beze jména. Žil dlouhá léta v království Čou. Když viděl, jak dynastie upadá, opustil zemi. Došel k pomeznímu průsmyku Chan-ku. Strážce průsmyku jej s radostí přijal a řekl: Pane, vidím, že hodláte odejít do ústraní. Nemohl byste předtím sepsat knihu pro mé poučení? Na to sepsal Lao-c´ o dvou dílech, něco přes pět tisíc slov, v němž vyložil zásady své nauky o tao a ctnosti. Pak odešel. Nikdo neví, kde ukončil své dny … Lao-c´ byl mudrc, který toužil žít ve skrytosti …“ 

Je však i možné, že kniha má dva autory (dle částí). Někteří textologové dokonce tvrdí, že jde o sbírku textů. Poslední názor je však zejména pro vysokou myšlenkovou a metaforickou provázanost v dnešní době téměř překonaný. Kniha má 81 textů a je rozdělena na dvě části. První část se zabývá otázkami ontologie, metafyziky a světatvorby, druhá část pojednává zejména o politické tematice, zabývá se správnou vládou, některé části (například kapitola 80) jsou zcela utopické.
Obsáhlý výklad Tao te ťing v češtině nalezneme u Egona Bondyho: Čínská filosofie (1993), Oldřicha Krále: Čínská filosofie (2005), nebo u Anne Cheng: Dějiny čínského myšlení (2006).
V češtině existuje několik překladů Tao te ťing. Některé překlady jsou dokonce sinologické, jako například překlad Krebsové, nebo Krále. Králův překlad, jenž vyšel v roce 1971, patří k těm nejčtivějším a přitom odborným pracím, překlad Krebsové z téhož roku je naopak filosoficky promyšlený a obsahuje množství komentářů.

Daodejing – Kniha o Cestě a Síle




V čem je největší žár?
V nenasytnosti.
V čem je největší zločin?

V nenávisti.
Co je nejhlubší smutek?

Odloučení.
A nejvážnější nemoc?
Prázdnota srdce.
Co je nejradostnější?
Radost z uvolnění.
Uvolnění z touhy.
Uvolnění z žízně.
Uvolnění z chtíče a připoutání.
Kde vzniká utrpení?
V honbě za štěstím.

Jednej a mluv z čistého srdce a vyprázdněné mysli a štěstí tě bude následovat neochvějně jako stín...

Žádné komentáře:

Okomentovat