TONGLEN-TAO ⁂ BREATH

 ☯ V čchanové a taoisticky ovlivněné tradici existuje starý obraz, který se dochoval i v malbě, mnich opírající se v klidu o tygra. Oba spí, oba jsou uvolnění, nejsou nepřátelé. Tygr v tomto obrazu představuje naši vnitřní sílu, kterou bychom mohli nazvat egem. Nejde o to tygra zabít nebo se ho zbavit. Jde o to najít k němu takový vztah, aby mohl odpočívat vedle nás, a ne nám sedět na hrudi. Tenhle obraz mi dává větší smysl než představa ega jako nepřítele, kterého je třeba vymýtit. Ego má svou funkci, chrání, dává energii, umožňuje jednat ve světě. Problém nastává až ve chvíli, kdy přestane odpočívat vedle nás a posadí se na místo, které mu nepatří, na místo, které tradice vyhrazuje tomu, čemu říkáme pravé Já nebo Self. ☯ Rozdíl mezi zdravým egem a egem na špatném místě není v tom, jestli ego máme, nebo nemáme. Je v tom, kdo ve vás v danou chvíli mluví. Mluví z vás Já, které ví, že jeho hodnota nezávisí na výsledku hádky? Nebo mluví z vás tygr, který se bojí, že bez vítězství př...

🧘‍♀️ Sedím. Telefon cítím v kapse. Ještě ho nevyndal, ale vím, že tam je. A mozek to ví taky. Část pozornosti je neustále tam – čeká, naslouchá, zda se nezazvoní, nezavibruje, nepřijde něco. To není paranoie. To je podmíněnost. A je velmi, velmi fyzická. Záchvěvy nepokoje, které přichází v tichu, nejsou psychologický problém. Jsou to tělesné signály odvykání. Kortizol . Lehce zvýšený tep. Nepatrné napětí v krku a ramenou. 🔥 Tělo neví, že jde o notifikaci. Tělo ví jen, že je stimul, a reaguje. Znovu a znovu a znovu. Stokrát denně. Taoismus pracuje s pojmem wu-wei – nekonáním v konání, přirozeným tokem. V praxi to není pasivita. Je to schopnost nepřidávat odpor tam, kde odpor není potřeba. Nepřidávat akci tam, kde stačí být. Moderní mozek ve stavu neustálé stimulace wu-wei nezažije nikdy. Protože stav neustálé stimulace je přesným opakem přirozeného toku – je to stav, kdy tělo reaguje, ne odpovídá. Dech je to první, co přijde. Ne proto, že by byl magický. Ale proto, že je vž...