TONGLEN-TAO ⁂ BREATH

V taoistické tradici jsou ledviny považovány za moře uvnitř nás, za zásobárnu naší prenatální esence a kořen veškeré síly. Jsou to naši vnitřní alchymisté, kteří neúnavně filtrují vše, co do nás proudí, aby oddělili čisté od kalného.  👽 Jenže v době věčných chemikálií PFAS čelí naše ledviny útoku, na který nebyla jejich energetická struktura připravena. Tyto látky vytvářejí v těle jakousi mechanickou a energetickou strusku, která ucpává jemnohmotné dráhy a brání plynulému toku čchi. Pokud jsou naše ledviny přetíženy toxiny, naše vnitřní moře začíná stagnovat a my ztrácíme spojení se svou hlubokou intuicí a odvahou. 🐢 Ledviny nesou břemeno naší existence, a proto si zaslouží naši nejvyšší úctu a vědomou energetickou podporu. Energetický problém neviditelných jedů spočívá v tom, že vytvářejí takzvané věčné vazby, které se v těle odmítají rozpustit. Z pohledu čchi-kungu to vnímáme jako ztuhlou energii, která blokuje bránu života (bod Ming-men). Tato stagnace se pak projevuje nejen ...

Pití čaje se nezměnilo. Ale materiály kolem něj ano. A s nimi i to, co se nenápadně usazuje v našem těle. Mikroplasty . Ty z čajových sáčků dnes umíme změřit. A i když je necítíme, začínáme si jich všímat. Jak hluboko sahá naše důvěra ve známé věci? Chvíle, která voní klidem Ruce máte kolem hrnku. Pára z něj stoupá, čaj v něm se louhuje a váš svět se na chvíli ztiší. Ten pocit zná každý, kdo si aspoň jednou v životě udělal čas na čaj jen tak. Jen být. S teplem. Se sebou. S tou úžasnou chutí. Je to malý rituál, že? A možná právě proto má takovou sílu. Místo v čase, kde se člověk s důvěrou opře o běžné věci. Sáček čaje, voda, ticho. Co by se asi tak mohlo pokazit? Malý vynález, velká změna Příběh čajového sáčku nezačal vůbec jako ekologická pohroma. Naopak, byl to praktický nápad. První moderní čajové sáčky byly ručně šité látkové sáčky. Psal se rok 1908, když newyorský obchodník Thomas Sullivan začal čaj balit do hedvábných pytlíčků místo tehdy běžných plechovek. Nechtěně tím změnil sv...

Začít pečovat o sebe se dá vždycky a není na to nikdy pozdě. Řeknu vám, chvíle po ránu jsou to, co mi řekne, jaký budu mít den. Tedy ne ty chvíle, ale to, jak s nimi naložím. Nastavte si ráno jako směr, který vám přinese radost a naplnění. Jakmile se probudíme, spustí se mozek a všechny procesy rozhodování, co teď a co potom jedou na plné pecky. Skončíte někdy večer, když do té samé postele upadnete po předu a totálně vyčerpaní. Aby to tak nebylo, udělejte si ze vstávání nejen opakující se rutinu, ale taky legraci, která vám ušetří něco málo sil proto, aby byl večer pro vás i vaši rodinu příjemnější. Tenhle nápadníček není průvodcem vašeho rána krok za krokem. Je to seznam možných konceptů a vy si vyberte ty, co se vám líbí. A bacha, klíčem k jejich uvedení v život není ten nápad sám, ale vaše důslednost v jeho provádění. Ustelte si postel. Jistě, chce to dát třebas peřinu či deku na chvíli vyvětrat, ale prostě když víte, že máte ustláno, mozek si škrtne jednu výraznou věc ze seznamu ...

Taoisté učí, že naše tělo je zrcadlem našeho ducha a mysli. Pokud máme nějaké problémy, zranění nebo nemoci, můžeme je najít v těle jako bloky energie. Brání v harmonickém životě a mohou vést k dalším komplikacím. Jak ale poznat, že máme blok v těle? Taoisté nám nabízejí čtyři klíčová slova, která nám pomohou rozpoznat bloky a pracovat s nimi. Jsou to: 💪 SÍLA – Síla je spojena s egem, které nás nutí dělat věci podle naší vůle, bez ohledu na přirozený tok života. Síla nás činí tvrdohlavými, vzteklými a stresovanými. Síla nás přepíná a ničí naše zdraví. Taoisté říkají, že pravá síla je nenápadná a nenásilná. Pokud ucítíme sílu v těle, je to znamení, že se do něčeho nutíme a bojujeme proti životu. ➰ NAPĚTÍ – Napětí je důsledek boje mezi dvěma protichůdnými silami. Například mezi tím, co chceme a co máme, mezi minulostí a budoucností, mezi sebou a druhými. Napětí nás rozděluje a trhá na kusy. Napětí se projevuje jako uzlíky ve svalech, které táhnou naše tělo ve vzájemně opačném směru 🤔...