TONGLEN-TAO ⁂ BREATH

Začít pečovat o sebe se dá vždycky a není na to nikdy pozdě. Řeknu vám, chvíle po ránu jsou to, co mi řekne, jaký budu mít den. Tedy ne ty chvíle, ale to, jak s nimi naložím. Nastavte si ráno jako směr, který vám přinese radost a naplnění. Jakmile se probudíme, spustí se mozek a všechny procesy rozhodování, co teď a co potom jedou na plné pecky. Skončíte někdy večer, když do té samé postele upadnete po předu a totálně vyčerpaní. Aby to tak nebylo, udělejte si ze vstávání nejen opakující se rutinu, ale taky legraci, která vám ušetří něco málo sil proto, aby byl večer pro vás i vaši rodinu příjemnější. Tenhle nápadníček není průvodcem vašeho rána krok za krokem. Je to seznam možných konceptů a vy si vyberte ty, co se vám líbí. A bacha, klíčem k jejich uvedení v život není ten nápad sám, ale vaše důslednost v jeho provádění. Ustelte si postel. Jistě, chce to dát třebas peřinu či deku na chvíli vyvětrat, ale prostě když víte, že máte ustláno, mozek si škrtne jednu výraznou věc ze seznamu ...

Moderní technologie nám otevírají nejen dveře k nekonečným informacím, ale také k možným hrozbám pro naši myšlenkovou svobodu. Jak můžeme chránit své vlastní myšlenky a zůstat nezávislí v digitálním věku? V dnešní době, kdy naše myšlení může být neustále ovlivněno externími silami, je otázka svobody myšlení kritická. Simon McCarthy-Jones , autor knihy „ Freethinking: Protecting Freedom of Thought Amidst the New Battle for the Mind ,“ nabízí provokativní pohled na to, jak můžeme chránit naše myšlenky a zůstat nezávislí v době, kdy nás obklopují nejen nekonečné informace, ale i potenciální hrozby pro naši myšlenkovou svobodu. Myšlení a technologie McCarthy-Jones identifikuje několik oblastí, kde naše myšlenková svoboda čelí ohrožení: státní a korporátní zásahy, individuální manipulace a nové technologie. Obzvláště znepokojivý je rychlý rozvoj technologií umožňujících „ čtení chování “ – sledování našich osobních (kamerové systémy) i online aktivit, které následně umožňuje třetím stranám ...

Někdy jde život ztuha. Jako vzpruha v něm může působit meditace. Lidé se mě často ptají, co to je a jak se dělá.  Asi, že jsem plešatý, tak si myslí, že tím, jak už mi slezli vlasy, tak mi narostla moudrost. Po pravdě to do dneška stále nevím. Pod pojem meditace řadíme několik činností, z nichž řada je spojována s dosažením změněného stavu vědomí.  Cílem meditace je pro všechny současné meditující zejména kultivace mysli (její zklidnění) a získání vhledu (ať už do smyslu lidské existence a vesmíru nebo do osobních záležitostí). Někdy tento pojem označuje i prosté rozumové přemítání a v některých náboženstvích také určité druhy modlitby. K meditaci se přistupuje velmi různorodě. Některé její školy používají pouze lidskou mysl, které nabízí primární meditační bod ( theravádový buddhismus ), jiné užívají externí pomůcky, jako jsou např. mandaly , korálky či modlitební mlýnky . Meditujeme-li jen proto, abychom utekli ze světa a zapomněli na své trápení, není to meditace. Jsem-li ...

V dnešním uspěchaném světě, kde vládne nepřetržitý tok informací a díky tomu je všudypřítomný stres, se stává dosažení stavu hlubokého odpočinku a soustředění čím dál tím vzácnějším.  Čím dál častěji se ptáme, jak jej dosáhnout. Co znamená být v klidu a soustředěný? Tento stav můžeme charakterizovat následovně: Plná bdělost a pozornost: Dosáhnout klidu a soustředění znamená být fyzicky i mentálně vzhůru. Jste si vědomi svého okolí, jste plni energie a pozornosti.  Přítomnost v přítomném okamžiku: Když jste klidní a soustředění, jste zcela ponořeni do přítomného okamžiku, osvobozeni od rozptylujících myšlenek a emocí. Vědecký pohled na práci mozku a jeho stavů vědomí je takový, že se naše vnímání světa mění během dne. Tento fenomén má svůj odraz i v našem mozku. Pomocí elektroencefalografie (EEG) vědci zjistili, že vzorce mozkových vln se liší v závislosti na naší mentální aktivitě: Ráno: Po probuzení dominují pomalejší théta a delta vlny . Během dne: Tyto rytmy ustupují ry...

Mezi myšlenku a skutečnost vždy dopadá stín. Chce to hodně odvahy přijmout nový začátek . Připomíná nám, že první kroky ke změně mohou být náročné a vyžadují od nás, abychom překonali vlastní pasivní odpor . A dát se ze stoje, klidného stoje do pohybu není zrovna snadné. Ještě těžší je vstát, když sedíte.  A když se rozhodujete pro nový začátek, pro nový přístup, pak nesmíte podcenit to, jaký odpor bude tomu, co přichází jako to nové, klást vaše staré nastavení. Nevnímáte vůbec, jak moc je těžké rozhodnout se pro změnu, zejména když jsme zvyklí na stabilitu a rutinu. A i když může být váš záměr ten nejpozitivnější ze všech, odrážíte v danou chvíli celou škálu zlozvyků. Buďte připraveni klopýtat přes překážky a jít do boje s menšími i většími démony vašeho stínu , který pokud není přijímaný, zcela rozhodně vytáhne do boje. A tak i přes naše velké odhodlání jít novým směrem nás mnohdy udolá náš vlastní pasivní odpor. Váháme. Nejdeme a vysvětlujeme si to tak, že se bojíme udělat chybn...

Svačiny jsou často vnímány jako něco, co jíme, když jsme hladoví. Ale ve skutečnosti mohou být svačiny mnohem víc. Mohou nám prozradit něco o našich osobnostech, náladách a hodnotách. 🧆 Asi vám právě proběhlo hlavou, co tady blbneme s tímhle tématem? Každý přece ví, co je to svačina! Je to to menší jídlo, které se děje mezi většími jídly. Většinou je to však i ta věc, kterou jste nijak nemuseli moc připravovat, vařit nebo jinak vynakládat nějaké smysluplné úsilí, abyste jej dostali do úst. Mnohdy si jej snadno obstaráte tím, že si ho zakoupíme jako tzv. snack či rychlé občerstvení. 🥪 Svačiny jsou neodmyslitelnou součástí našeho každodenního života. Jíme je, když jsme hladoví, když se cítíme unavení, když chceme prokrastinovat a odvést pozornost od práce nebo když se prostě jen chceme odměnit. A naše volba svačiny tak o nás může vypovídat mnohé. 🥗 Pokud si vybíráme svačiny, které jsou vyrobeny z přírodních surovin a jsou eticky vyrobeny, znamená to, že nám záleží na životním prostře...

Proč je radost tak odlišná od všech ostatních emocí? Myslíte si, že přijde jen po dlouhém čekání při dosažení dlouho očekávaného cíle? Tak nad tím se dnes spolu trochu pozastavíme. V dlouhé praxi člověka, který naslouchá druhým, vnímám především u generace Z (dnešní omladina mezi 20–30, narozená po roce 2000) problém najít okamžiky radosti v každodenním životě.  Sháníte jiné bydlení, protože vzrostl nájem nebo se zvýšila cena energií i potravin. Vaši rodiče, mnohdy starší, už potřebují více péče než v generacích předchozích. Stát je neefektivní díra na peníze. A zaměstnavatel chce váš pracovní čas jen 24/7. Skoro by se dalo říct, že bojujete s každodenním životem. Není čas na kontakty s příteli a najít onen pověstný well-being neumožnil ani naposledy navštívený seminář. A vy uprostřed toho všeho, děláváte jednu zásadní chybu. Schováváte si radost, či spíše dovolení si ji prožívat, jen na ty tzv. „ velké “ okamžiky. Někdo slaví narozeniny, někomu se někdo narodí, ženíte se či vdáv...