Energetičtí lazaři: Proč vaše čchi zamrzá v oblasti pánve

❄️ Před lety jsem na jedné cestě potkal starého mistra, který se jen usmál na mou snahu „dýchat do nebes“. Řekl mi: „Michale, nebe je v tobě už dávno. Ale právě tvá země je vyprahlá a tvé kořeny jsou shnilé strachem. Jak chceš pít nektar hvězd, když se tvé nohy bojí dotknout bláta?“ 

Tehdy jsem pochopil, že mé energetické cvičení bylo jen intelektuální gymnastikou. Byl jsem energetickým mrzákem, který žil jen v nejvyšším patře své bytosti, zatímco má pánev byla tou zamrzlou řekou.

🐉 V taoistické tradici se dozvíme, že vitalita není o hromadění síly, ale o jejím průtoku. Strach je to, co v těle vytváří hráze. Nejčastěji se usazuje právě mezi hlavou a pánví. 

Bojíme se své zvířecí podstaty, svých pudů a syrovosti života. Jenže láska – ta skutečná, nepředstíraná – funguje jako spojení nebe a země. Je to teplo, které rozpouští ledy v naší pánvi a dovoluje čchi protéci až do konečků prstů u nohou. Skrze toto spojení se učíme naslouchat tichému šepotu nebe i hutnému dunění země.

Zde je 7 bodů, jak obnovit tok energie ve vašem těle:

  • Ukotvení skrze chodidla. Cítit váhu těla jako dar, ne jako břemeno.

  • Uvolnění pletence pánevního. Dýchat do míst, která jsme si zakázali cítit.

  • Rozpuštění vnitřního kontrolora. Dovolit bránici, aby se hýbala bez vašeho svolení.

  • Naslouchání ledvinám. Zde sídlí náš archetypální strach i naše základní životní esence.

  • Propojení srdce a břicha. Láska musí mít základ v síle, jinak je slabá.

  • Vnímání odporu. Každé brnění nebo bolest v nohách je zpráva o životě, který se snaží vrátit.

  • Odvaha k transformaci. Být jako vyschlý došek, který se nebojí jiskry vědomí.

🌬️ Když se nebe dotkne země ve vašem těle, přestanete hledat způsoby, jak uletět. Stanete se stromem, který čím výše roste k nebi, tím hlouběji vrůstá do temné a vlhké reality země. 

🌳 Láska je tou mízou, která toto spojení vyživuje. Bez ní jsme jen suché větve, které zlomí i ten nejmenší závan emocí.

Cítíte v tuto chvíli spojení mezi svým dechem a svými chodidly, nebo je tam někde uprostřed hráz?

👉 Navazuje na článek: Ustát své „Já jsem“: Když se nebe dotkne země v našem těle.

Komentáře

Oblíbené příspěvky

Barvy trochu jinak: Červená

Než se svlékneš popelko