Zobrazují se příspěvky se štítkemenergie. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemenergie. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 6. dubna 2017

Jak uvolnit stress?

Při prvním pokusu stál v meditaci to může být skličující, jednoduše proto, že se můžete cítit úzkost nebo strach jako fyzické projevy v těle ... To znamená, že je blokován tok čchi.

Můžete mít pocit napětí, tělesné deformace nebo roznýtování, ale klíčové je, aby jste pochopili, jak tyto emoce proudí do vašeho těla, takže je můžete uvolnit tím nejefektivnějším možným způsobem. V následujícím z krátkých videí ti ukážu, jak uvolnit stres, obavy a strach, že se zaměříš na směru, ve kterém je uvolnění zablokované energie.



sobota 25. března 2017

Neztrácejte hlavu a pohněte zadkem

FOTOZDROJ
V našem životě se projeví vždy dva základní druhy strachů. Strach ze smrti a strach z nepříčetnosti. První vynechme, k tomu stejně jednou všichni dojdeme a podívejme se na ten druhý. Jde o strach z našeho možné nekontrolovatelného chování. A v tom hraje právě velkou roli společnost. Kolem nás je za posledních 50 let příliš mnoho rozruchu, příliš mnoho hluku, příliš mnoho věcí a taky příliš mnoho špíny.

A tak tu v tom bordelu pomalu či spíše rychle přicházíme o smysly. Tedy chováme se nesmyslně. Protože jsme plně pod nadvládou svého nevědomí, které nás odřízne od působení svých smyslů. My doslova umrtvujeme svoje smysly. Protože nemáme jinou možnost, jak neslyšet hluk, nevidět špínu a nevnímat neustály pohyb kolem. Všude kolem nás je hyperaktivní prostředí. V takovéto společnosti se nemáme možnost zpomalit, natož pak zklidnit. A tato frustrace posiluje tutéž frustraci, kterou trpí hyperaktivní děti. Totiž neschopnost být alespoň malou chvíli v kontaktu se svým nejhlubším bytím. Se svým já jsem....

Naše společnost je tak zaměřená na vnější svět, že jsme se naučily žít jen ve smyslových podnětech, které však vymýšlejíce si je v hlavách, tak je ve svých tělech už ani necítíme. Naše city nejsou opravdové. je pro nás důležité něco smysluplného DĚLAT, nikoliv smysluplným BÝT.

Chceme sice vlastnit mnoho věcí, ale naše vlastní JÁ mezi ně nepatří. Zdá se vám to šílené? To by mělo! Protože je to šílené. A dohání nás to k šílenství, protože nás tento stav čím dál více odděluje od kořenů v přírodě, od země, na níž stojíme, od reality v níž skutečně žijeme. A fakt z toho plynoucí je jeden. A to velmi závažný. Celá naše společnost je naprosto nezdravě zaměřená na sexualitu. Všichni členové společnosti jsou neustále vystaveni agresivním sexuálním podnětům, což je pro mnohé sice vzrušující, ale taky velmi frustrující. Inu, jakmile vás "posedne" takovéto vzrušení, naprostá většina společnosti neví co si s tímto jinak křehkým a intimním okamžikem, má vlastně v povrchové dopravě například, počít. Tam se naše okamžité sexuální pocity jaksi ventilovat příliš nedají. A tak nás takováto sexuální stimulace, přesahující naše možnosti a zásoby energie nutí se odpojit od místa, kde je prožíváme nejvíce, to jest od svého těla. Protože nadměrná stimulace smyslů sexuálními podněty by nás nakonec přinutila doslova se vzdát kontroly sama nad sebou. A toho se rodí již zmíněný strach z nepříčetnosti.

Jenže pocit je živoucím důkazem spojení emocí a těla a pokud jej v rámci společenské "etikety" potlačujeme, pak z nás vyrůstá v podstatě neurotický jedinec, který právě tím, že potlačuje své vlastní sexuální pocity, trpí nutkáním a touhou je realizovat, jelikož potlačit je může, ale musí někde ventilovat ono vzrušení. Potřebuje ho prožít, uvolnit. A tak se naše společnost od pouhé masturbace dostala za několik desetiletí k velkému nárůstu násilí páchaného už na dětech v rodinách, k sexuálnímu zneužívání a k tomu, že když se řekne láska myslí většina lidí na pornografii. Tenhle stav se nedá odstranit změnou společenského zřízení. Množství informací přicházející k nám bude neustále narůstat. Nepůjde to změnit ani učením ve školách či morálními přikázáními typu "nesesmilníš"...to nefunguje už přes 2000 let. Všichni to víme, ale tváříme se jako, že....

To vše pramení z naší odtrženosti od naší přirozenosti, ze ztráty spojení s přírodou a s naší skutečnou podstatou, kterou není vědomí všehomíra, ale život uskutečňovaný v našem obyčejném lidském těle.

A tak má-li člověk strach, že se přestane ovládat, nemůže mít ani kontrolu nad svým chováním. Strach ochromuje tělo a narušuje jeho spontánní funkce. Proto se vyděšení lidé chovají tak podivně. Pocit strachu má své kořeny v minulosti. A tak rozpor dvou našich základních strategií pro přežití, z nichž jedna je ÚTĚK a druhá ÚTOK oslabuje naši vědomou kontrolu. A tím zvyšuje strach. Pokud člověk v dětství někdy cítil vražednou zlost, přesvědčí sám sebe, že kdyby ji dal najevo, rodiče by ho zbili. V takové chvíli mu zbývá jen jedno. Stane se pasivním a potlačí svou zlost. A tím se od dětství tvoří určité vzorce chování a v naší osobnosti, ale hlavně v našem těle se schovává hluboce ukrytá minulost, která je latentně potlačená. Tedy může se z vteřiny na vteřinu stát aktivní silou. Někdy dokonce i situacích, kdy nehrozí žádné nebezpečí, se lidé často bojí, že kdyby vyjádřili onu zlost hodně intenzivně, bude mít jejich chování určité drsné důsledky.

Víte přání a pocity jsou nesmírně vesmírné síly. A uvolnit je z najatého těla není sranda. Dospělý člověk by měl vědět, že i když má zlost, že by mohl někoho zabít, neuděláte. Pro většinu tvorů chovajících se přirozeně, je smrt druha něco nevhodného a nerozumného. A právě PROJEVEM dospělosti je schopnost cítit i třebas vražednou zlost, ale nenechat se jí ovládnout a skutečně zabít. PS: když budete někdy řešit, to, zda-li jedinec stojící proti vám by vám mohl ublížit ze zlosti - všímejte si jeho hlasu a pohledu, očí. Když hodně křičí, ale v očích se nic hrozného neděje, chová se jako malé dítě. Ovšem pokud je hlas zastřenější, úsečnější, ale oči jsou tak pronikající vámi tak, že se vám až zježí chlupy, pak se pokuste, co nejrychleji odejít ze situace. A to nejen pro své vlastní dobro.

A dalším pocitem, krom křiku spojeným se strachem z nepříčetnosti či odevzdání se situaci,  je sexualita. Dospělý zdravý jedinec se nechá unést intenzivní sexuální vášní, stejně jako výraznou zlostí. Mohu být "šíleně" zamilovaný a nebo mohu "šílet" z toho, že druhý zradil mou lásku. Když člověk totiž ví, jak se cítí, a ví, co mu umožňuje konstruktivně vyjadřovat své pocity, pak to znamená, že je už v sobě přijal. že přijal sám sebe se všemi pocity (pozitivními i negativními.). Ovšem jednání vycházející ze sexuální touhy, které si onen dotyčný neuvědomuje, nepřiznává a naopak vytěsňuje, způsobuje to, že se pak on sám stává snadnou kořistí nevědomé sexuality. Stačí jen dotyk v oblasti genitálií. I pouhým pohledem. Neustojí to. Doslova. Ať je to ze zlosti či sexuální touhy, člověka ovládne tak silné vzrušení, že ho nedokáže kontrolovat a už vůbec ne ovládat. Musí ho však nějak ventilovat. A proto buď vybuchne zlostí a nebo se zaměří na sex. A takovéto chování není paradoxně známkou žádné vášně, ale strachu. Strachu z nepříčetnosti, říkejme možná spíše z intimity. A právě tato přílišná intimita je kořenem vašeho STRACHU z NEPŘÍČETNOSTI. Je děsivá právě proto, že je v ní skryta možnost, že člověka OVLÁDNE ten DRUHÝ. Stejně jako to kdysi dělali rodiče. A tak nás a naše vnitřní dítě dohání k šílenství taky tato rozporuplnost: svádění a odmítání; láska a nenávist.

Zvládnutí silných pocitů je známkou lidské dospělosti. Takový člověk s nesnaží své pocity jen tak "ustát", ale prožít. Většina společnosti (cca 93%) však řeší bolestné a nepříjemné situace tím, že se odpojují od svých pocitů. Už od dětství. A to tak často, že to, co v pozdějším věku, většina z nich považuje za pocity, jsou jen představy čili myšlenky. Tedy pokud je zvládají, znamená to, že sami sebe - a tedy i svou SEXUALITU přijali a začlenili vše do svého ega, do své osobnosti. Což je v podstatě nemožné pro člověka, jehož osobnost je zaměřena na přežití, právě proto, že přežití je zcela závislé na potlačování vlastních pocitů. Co tedy udělat se svými sexuálními pocity?

Legrační je, že většina lidí netuší, že relativně sexuální pocity se dají zvládnout snadněji než ty slabé. Slině působící mají více energie a tím pádem jsou schopny být lépe uchopeny. Cvičení, které se dá provádět k posílení pocitů vlastní sexuality aniž by však docházelo v pohlavních orgánech k nadbytečnému napětí. Cvičení se provádí na podložce, matraci nebo na posteli. Lehnete si na záda, skrčíte nohy, které jsou v rozmezí 20 - 30 cm od sebe, zakloníte hlavu, zapřete lokty, které tak pomáhají podpírat i paty, a nadzvednete pánev. Podložky se dotýkají jen lokty, hlava a přední část chodidel. Dýcháte-li uvolněně a hluboce, proudí vám do pánve energie, která začne vibrovat a pohybovat se nahotu a dolů. je to přirozený pohyb, a člověk ho může vnímat jako příjemné dráždění v oblasti pánve, a to je sice sexuální, ovšem nepůsobí na pohlavní orgány. Zde mnoho lidí dostane strach, protože pánev se při tom, čím více jste v klidu, se tím více začne samovolně pohybovat. Vyděsí se proto, že když jsou pohyby hodně výrazné, člověk má právě proto pocit, že nad nimi nemá kontrolu. Nemučte se. Nemusíte si nic při cvičení dokazovat. Začnou-li vás bolet svaly stehen, vydržte jen tak, jak dlouho to půjde a pak to prostě zkuste znovu. Pravidelné provádění tohoto cvičení posiluje a uvolňuje svaly a napomáhá rozvíjení sexuálního pocitu. Prostě neztrácejte hlavu a pohněte zadkem.

Posílení sexuality se projeví v očích. Oči se stanou jasnější a živější. I toto se dá cvičit, ovšem to doporučuji pouze s tím, kdo se tomuto věnuje a nedá se pak vaším sexuálním pohledem polapit. To není legrace, to si zahráváte se silou, která dává život. Pro většinu lidí to není snadné, protože se stydí a bojí se dát najevo své skutečné sexuální pocity. To platí především o těch lidech, kteří byli sexuálně zneužíváni. Proto je k tomuto cvičení zapotřebí zvláště vlídnou a neosobní mysl.

A další doporučení, jak z té vlastní sexuality a světa kolem nezešílet? Nenavazujte žádné sexuální vztahy bez toho, aniž byste k onomu druhému necítili silnou lásku. Pokud se touto radou dokážete řídit, dokážete lépe ovládat své sexuální pocity a tím posilujete svou podstatu i své ego. přetlak je-li moc velký, je lepší ventilovat jej s pomocí masturbace než tím, že běhám od náruče k náruči.Vědomá kontrola silného pocitu je projevem vyzrálého člověka, který se umí přirozeně ovládat.

A nebo můžete být tím věčně "nevyšukaným" a nezralým dítětem, které sice nedává najevo své skutečné silné pocity, aby nevypadal divně, ale jakmile si jej takový pocit najde, podlehne mu bez uvažování a s prstem namířeným na toho druhého a obviňujícím křikem: "za to může on". Vždy jsme si za to mohli my sami. Svým přístupem ke svým pocitům. Protože pocity jsou i náš život. Formují ho a utvářejí. Chceme být my sami naplnění strachem nebo láskou? Lidé si většinou uvědomují, že mají strach, až ve chvíli, kdy jim hrozí ztráta lásky nebo pocitu bezpečí. Ovšem jejich strach je pořád ukrytý pod povrchem těla a brání mu odevzdat se intimnímu vztahu naplno. Oddat se druhému. Přirozeně. Ne pod nátlakem. Lidé však jen kličkují mezi příliš silnými pocity - sexualitou, strachem z nepříčetnosti, necitlivosti a strachem ze smrti. Nepřirozeně přežívají. A tomu říkáme láska. Hmm. Nezní to moc optimisticky. Já vím. Tak neztrácejte hlavu a pohněte zadkem.

MZZ

▬ na motivy knihy Radost od A. Lowena


neděle 20. března 2016

NEŽ USNU, ŠÍPKOVKO...

Když usínám, říkám si, co jsem chtěl ještě říct. Někdy je to potřeba mého ega bohapustě žvanit a někdy zase pokus vyjádřit zájem o dotyčnou osobu, věc či děj. Dnes je to můj zájem o to popsat způsob, jak v sobě najít svůj blok ledu.

Taoisté říkávají, že špatná energie v těle je pocit jako blok ledu. A my, pokud jsme schopni ho najít a rozpustit neboli odhodit to, co je v nás to falešné, poznáme tak, že to, co zbude, je to pravé. Špatná zpráva pro ty, co by se chtěli zbavit těla úplně - i po meditaci vody vám zbude hlava, taky srdce a poštěváček nebo pánské přirození a to včetně análního potvoru. :)

Prostě pokud nemáme hmotné tělo v němž se mohou bloky energie projevit nemůžeme je identifikovat. A když je neumíme identifikovat, neumíme postoupit dále. Nemůžeme. Jsou cca 4 identifikační znaky, podle kterých lze poznat blok energie v organismu. 

1. SÍLA. Každej průměrně praštěnej občan planety Země touží po tom být silný. nebo jste snad někdy viděli v TV reklamu na slabost? Většinou ne. Podsouvá se nám, že v tomhle světě, když je člověk slabý je neschopný a k ničemu. A my si projevy síly často zaměňujeme s projevy ega. Toho části naší osobnosti, individuality, která má na starosti právě tento kontakt. Tao nepoužívá slovo ego jen k označení síly. Tao říká, hlas ega a síly, kterou sebou nese my slouží k tvorbě světa, takového jaký ho chci mít, bez ohledu na překážky, jenž budu muset podstoupit a překonat k jeho dosažení. To tvoří také velký zpětný tlak na srdce a celkový stres v těle. Obzvláště umínění lidé si mnohdy připadají ti nejsilnější, že? 

Tao říká, pokud svou sílu máš, potom si ji nevšímáš. Obecně to znamená, že když se vše daří, cítíte se dobře a přirozeně. Energie v těle totiž protéká hladce. Pokud sílu cítíš, pak se již přepínáš. A není to jen posilování s činkami. Když se lidé při kreativní tvorbě upnou všechny své myšlenky na nápady, na to, co zrovna tvoří a jsou přesvědčeni, že jen toto je jediná pravda, taktéž jednají z pozice síly. Otázka tedy zní: “Kde vyvíjíš v životě velké úsilí? V jaké oblasti přetěžuješ tělo? V jakých životních podmínkách jsi pořád přetížený?, rozčílený a frustrovaný?

Pokud je tedy přítomen pocit síly je systém v nerovnováze. Rovnováha je, když není přítomen žádný po-cit. Tím se dává možnost tomu, aby se tady a teď, v nás, zpřítomnila LÁSKA. Aby vystoupila ze stínu, kam ji zdůrazněním pocitu síly zaháníme.

2. NAPĚTÍ. Slovo, pocit, tělesný stav skoro vždy související s bojem. Hledá hodnocení. Hledá nadřazenost jednoho nad něčím jiným. Rozčílení je příklad vyjádřeného napětí. A většinou na naprostou blbinou. Nebo zase někdy něco porušilo hranice na kterých ty osobně lpíš a ty chceš, aby to vše zůstalo neporušené. Dvě síly táhnou zcela v opačném směru. Zatímco rozčílení ven je projevem energie jang, je potom deprese projevem energie jing. A stejně hluboce zraňující a silná jako vztek. 

Ale dokážeme se zastavit a nahlédnout do sebe dovnitř a vnímat, zda naše vnitřní napětí v sobě nese závist (jang) nebo zármutek (jing)? Co tedy způsobuje napětí v těle? Co je za tím protichůdným tahem, který způsobuje, že jsem tady, ale chci být tam? Chtěl bys být tímto nebo jiným člověkem? Nepřehlížejme boje, které se odehrávají v našem těle. Některé svaly mají tak jemné uzlíky, že jim je napětí sváže ve vzájemně opačném směru. A srdce je vlastně taky jen hladký sval, že? Možná, by stačilo si jen dovolit vnímat své napětí a připustit ho. Nicméně mu nedávat prostor, aby nás ovládala a spouštělo následné emocionální reakce. 

3. NĚCO NENÍ V POŘÁDKU. Náš vnitřní svět je stejně hluboký a obrovský jako ten vnější. A my si neuvědomujeme obrovské množství obcházek, zatáček, objížděk, slepých uliček. Třebas v děloze jsme zachytili vše, co se dělo s naší matkou. pak jako děti, když jsme neuměli použít jazyk. Pak je toto vše v nás naštosováno a my ani nevíme odkud to pochází. Asi i z toho pramení u některých jedinců touha po rodinných konstelacích. Prostě pokud na matku někdo křičel nebo jen prožívala stres z čehokoliv, prožívali jsme jej s ní. A to stejné platí i pro její spokojenost či orgasmus. Tato situace nás vzrušila, případně rušila. Nastavila senzory našeho vnímání jinak. Citlivěji. V mozku jsou milióny spojení, synapsí. A tyto zážitky jsou spojeny s tzv. rohem hojnosti, to jest útvarem, který zachytává vše, co z našeho pohledu není tzv. “v pořádku”. Něco o čem jen podvědomě cítí, že není zcela v pořádku se stane součástí tvých skutečných zážitků. A když my lidé neumíme určit, co nás zneklidňuje, začneme se cítit frustrovaní nebo bezmocní a to nás vede k útěku do područí mocných sil. Drog, chlastu, silnějších a tedy i intenzivnějších zážitků tak, aby jen přehlušili to, co nás zneklidňuje. A po tom, co zbude, bude už jen deprese. A proto je nutné, ne jen dobré, tyto pocity umět prožívat v sobě a odhalovat je ve vědomí, i když se nám zdá, že nevíme odkud přicházejí. Evolučním paradoxem je, že tyto pocity, které vzbuzovaly strach ze síly, bolesti a napětí světa kolem se přepíší do našeho podvědomí, do území našich stínů tak, že my nevědomky kopírujeme jejich dráhu mnohdy více než polovinu života.

Vědomá přítomnost v tom, co cítíme, to je klíč. Někteří lidé mají vše, co by z pohledu druhých měli mít mohli a co by chtěl mít každý a přesto se nezdá, že to nějak pracovalo k jejich prospěchu, že? Máme úžasnou paměť, uzavřenou hluboko v systému těla. A ta absorbuje vše, stejně jako Bůh. A my jsme jen jeho odrazem v hmotě. Do slova. Osobně se domnívám, že Eden byla zahrada klidu a pokoje, kde nebyl povolen boj proto,že se zde zrodilo vše. Zrod a k němu je třeba klid. Některé kultury mají dodnes pro budoucí maminku obydlí postavené kousek mimo běžný chod vesnice. Starají se o to, aby k ženě docházely jen poklidné energie a láskyplné prostředí přijetí. Aby energie, která tvoří budoucí dítě byla taktéž poklidnou. Aby v okamžik porodu, kdy je systém vystaven tlaku proběhlo vše hladce a výsledkem pak byl živý a citlivý jedince, který se nemusí bát pocitů, že něco není v pořádku a on neví co to je.... :(

4. STAŽENÍ. Náš svět se dělí na lidi, kteří žijí a na ty, kteří spí s otevřenýma očima, které žijí ve svém nevědomí. V světě zvaném “májá” či “pierce the veil”. probudit se do reality života můžeme jedině s láskou. S uvědoměním si její “síly” v našem životě. Síly bez síly. Úsilí bez úsilí. Wu-wej. Konáním bez konání. Ten, kdo se probudí, zjistí záhy, že v jeho životě chybí napětí. A to je také důvod, proč se mnoho lidí i po několikeré zážitku osvícení, opět vrhne do svého “spánku”. Je to jistota a z ní pramenící klid, který si dovedou připustit. 

Ego, stres, strach ze života - to je stažení. uzavření svalu a tepny a zmenšení přívodu krve a kyslíku a živin k orgánu. Skoro všechny nemoci jsou vlastně jen uzavřením těla. Jak tomu všemu předcházet? Jak si pomoci se životem? A tím i těm druhým? Soustřeďujme svou pozornost na tyto bloky. Zkusme chvíli sedět, můžete tomu říkat meditace nebo sedět u stolu a řídit auto a přitom pozorovat tělo, jak se chová. Naučme se rozeznávat jestli něco není zcela v pořádku. Vaše uvědomění vstoupí do pevné hmoty energie tělesně se projevujícího bloku, který je většinou jako zmrzlý kus ledu a tímto postupem jděte směrem dovnitř = nasměřování vaší energie pozornosti, až pak místo blokace změkne. Taje. Taková je síla lidské pozornosti. Až dosáhnete centra blokace. Tím změníte blok ledu na vodu. Jak zmrazená energie pluje tělem, vy se nenechte strhnout proudem a zůstávejte na témž místě. 

Pak pomalu z onoho bývalého bloku, z jeho středu rozšiřujte vědomí tak, aby se stalo součástí těla čchci, to jest rozšiřujte svůj energetický prostor, aby přesáhl vaše fyzické tělo mimo vaši kůži, tak cca 10 - 15 cm od povrchu těla. Tím přeměníte vodu na plyn. Neboli energie, která byla dosud ve vašem těle v pasti se uvolní. A plyn opustí blok vašeho těla a rozplyne se do prostoru. Bude-li chtít. Tato rozpouštěcí a meditační technika MUSÍ být doprovázena pocitem. Nikoliv zrakovou představou v těle, se zrakem často pracuje vizualizace, ale to jde o meditaci ohně. Vnější rozpouštění a meditace vody není vůbec o vizuální zkušenosti; jde o CÍTĚNÉ VNÍMÁNÍ energie v těle, stejné jako když držíte v ruce kostku ledu než se rozpustí. 

MZZ na motivy knihy Bruce Frantzise - Tao vysvobození, nakl. Fontána 2011

hudba: Jiří Schelinger - Šípková růženka - https://youtu.be/gpnYdXV4uxs

středa 18. června 2014

Meditující lidé mohou produkovat nadlidskou energii, ukazují výzkumy

Energie vydávaná lidmi, kteří dosáhli pokročilého stupně meditační praxe, je podle závěrů vícero studií mnohonásobně větší, než je tomu u obyčejných lidí. Rozdíly jsou v řádech sto až tisícinásobků běžných hodnot.
Na několik takovýchto studií se podívejme blíže.
1. Nepochopitelně silné gamma vlny
Neurochirurg Richard Davidson provedl v roce 2004 studii na tibetských mniších, aby změřil jejich energii.
Davidson testoval dalajlámovy nejpokročilejší mnichy, kdy každý z nich měl 15 až 40 let praxe v meditaci. Vědec měřil gamma vlny vyzařované jejich mozky pomocí elektroencefalografu (EEG) a magnetické rezonance. Zároveň došlo ke zkoumání kontrolní skupiny deseti studentů, jež neměli s meditací žádnou předchozí zkušenost.
Gamma vlny jsou popisovány jako „jedny z nejdůležitějších elektrických mozkových vln s nejvyšší frekvencí“. Tvorba mozkových gamma vln vyžaduje, aby tisíce nervových buněk pracovaly najednou za obrovských rychlostí.
Výsledky ukázaly, že někteří z mnichů vytvářeli činnost gamma vln v tak silné míře a vysoké amplitudě, jaké nebyly v dějinách dosud zdokumentovány. Také pohyb vln byl daleko lépe organizován než u nemeditujících účastníků výzkumu.
Prokázalo se, že meditace může mít za následek přerozdělení šedé kůry mozkové a předejít jejím ztrátám. Úbytek šedé hmoty má dopad na četné duševní funkce, jako ovládání emocí, impulzů, myšlenek a pohybů. Je to dáno tím, že nucleus caudatus (část nervové uzliny, pozn. red.), který tyto a jiné funkce ovládá, se nachází v šedé kůře.

20140617-buddha
Buddha Tchien Tchan v Hong Kongu. (Shutterstock)












2. Qigongoví mistři vyzařují infrazvukové vlny 100 až 1000krát silnější než u normálních jedinců
V roce 1998 provedla profesorka Lu Jan-fang a několik desítek amerických vědců výzkum qigongových mistrů v Číně. Qigong (čti čchi-kung), který zahrnuje mnoho směrů a odnoží, je staré čínské cvičení zaměřené na zušlechťování vnitřní energie pomocí poklidných pohybů a meditace. Podle mnohých praktikujících má qigong léčivé účinky. Je také uznáván jako funkční součást tradiční čínské medicíny.
Tým vědců zjistil, že qigongoví mistři dokáží vydávat silné přívaly infrazvukových vln, 100 až 1000krát silnější než u průměrných jedinců. Dokonce i začátečníci vykazovali po několika týdnech tréninku hodnoty infrazvukových vln pětkrát silnější než před začátkem tréninku.
Podobná studie na Pekingské vysoké škole tradiční čínské medicíny publikovaná v roce 1988 zjistila, že energie vyzařovaná qigongovými mistry v podobě infrazvukových vln je stokrát větší než u obyčejných lidí. Obě studie jsou popsány ústavem China Healthways Institute.
3. Místo zmrznutí topí
Článek ve zpravodaji Harvardské univerzity z roku 2002 popisuje pokus, který byl proveden na tibetských mniších v severní Indii.
Lehce oděné mnichy zavřeli do pokoje s teplotou čtyři stupně Celsia, aby tam meditovali. Poté jim byly přes ramena přehozeny pokrývky namočené ve studené vodě.
Obyčejný člověk by se začal za těchto podmínek nekontrolovatelně třást, přičemž pokles tělesné teploty by mohl vést i ke smrti, vysvětluje článek. Tělesná teplota mnichů ale nepoklesla. Namísto toho pokrývky úplně vysušili. Asistenti proto přinesli další přikrývky namočené v chladné vodě, ale i ty se podařilo meditujícím mnichům vysušit. Každý z nich za několik hodin vysušil tři přikrývky.
Herbert Benson, který studoval meditační techniky přes dvacet let, řekl pro harvardský zpravodaj: „Buddhisté se domnívají, že realita, ve které žijeme, není ta konečná realita. Existuje ještě jiná realita, na kterou se můžeme napojit, a ta není ovlivněna našimi emocemi, naším každodenním světem. Buddhisté věří, že tohoto stavu mysli lze dosáhnout děláním dobra pro druhé a meditací.“
Benson uvedl, že horko vyzařované z těla mnichů bylo pouze vedlejším produktem meditace. S meditujícími jedinci byla provedena celá řada pokusů. Bylo zjištěno, že někteří z těchto lidí dokáží vydávat velké množství různých druhů energie a tato energie se dá měřit. Také jsou schopni ovládat metabolismus a jiné tělesné procesy.

20140617-meditace2
Meditující stoupenkyně Falun Dafa. (Jeff Nenarella/Epoch Times)









4. Úžasné léčebné účinky
Mnozí stoupenci Falun Dafa, praxe zvané také Falun Gong, se údajně uzdravili z chronických i vážných nemocí. Falun Dafa je qigong - čínská meditační praxe, která kultivuje jak mysl, tak i tělo. Jejími hlavními principy jsou pravdivost, soucit a snášenlivost.
Zdravotní publicistka Lara C. Pullenová vyzpovídala pro svůj článek v CBS Health Watch v roce 2000 několik praktikujících Falun Dafa. Sen Jangovi z Chicaga, v té době 39letému muži, byla diagnostikována chronická hepatitida. „Doktor mi na rovinu řekl: 'Vaši nemoc nelze vyléčit. Budete ji mít do konce života,'” svěřil se Pullenové Jang.
Začal se věnovat Falun Dafa a za nějaký čas šel na prohlídku, kde zjistili, že všech 32 měřených ukazatelů je normálních včetně těch, které souvisely s jeho chorobou.
Stoupenci Falun Dafa novinářce vysvětlovali, že jejich praxe není určená k léčení nemocí, a že jde o přirozený efekt ze zlepšování svého uvažování a dělání pomalých meditativních cvičení, které mimo jiné mají zesilovat energii v těle praktikujících.
Č' pching Kolouchová, 43letá stoupenkyně Falun Dafa z USA, Pullenové řekla: „Když je člověk uvnitř v srdci zkroušený, pak onemocní.“

pondělí 26. května 2014

Probuzení energie Kundaliní

Jde o nejčastější formu psychospirituální krize. Někdy se také mluví o hadí síle nebo energii - šakti. Koncept má svůj původ v indické spirituální tradici. Podle hinduistické a buddhistické tantrické školy je Kundalini kreativní energií universa a reprezentuje ženský princip.

Ačkoli se v nejčistší podobě objevuje v Indii, má svoje důležité paralely i v jiných kulturách a náboženských společenstvích. V jistém smyslu může být probuzení Kundalini rozpoznáno jako centrální mechanismus, který je podkladem různých forem dramatických projevů emočních, psychosomatických a spirituálních, které by v západní medicíně mohly být považovány za projevy psychopatologie.
Tantrické školy vyvinuly mapy čaker, s jejichž pomocí popisují detailně fyzikální, emocionální a spirituální projevy probuzení Kundalini. Nehledě na obtíže, které probuzení Kundalini přináší, je obecně považována za energii, skrze níž přichází léčba psychosomatických obtíží, pozitivní restrukturace osobnosti a vývoje vědomí. Vzhledem k její mimořádné a často mimořádným způsobem se projevující síle je celý proces jejího probuzení brán velmi vážně a vždy je doporučována asistence zkušeného průvodce.

Proces probuzení Kundalini, jak je popsán v indické literatuře, je často provázen dramatickými fyzickými a psychologickými manifestacemi.

Uvedeme zde jen několik příkladů /Greenwald, 2002/:

*aktivace prány nebo krije - intenzivní bezděčné pohyby, třesy, vibrace, záškuby, pocity elektřiny v těle, brnění, nárazy energie zaplavující tělo;
*fyziologické obtíže, aktivace latentních chorob nebo pseudo nemocí, onemocnění zažívacího traktu, zdánlivý infarkt, poruchy příjmu potravy;
*jogínské fenomény - tělo může zaujímat jogínské pozice /tzv. asány / nebo pohyby rukou /tzv. mudry/, které člověk nikdy předtím neviděl a neznal;
*psychologické a emoční projevy jako např. strach ze smrti a šílenství, kolísání nálad, zaplavující pocity úzkosti, hněvu, viny nebo deprese, stejně tak jako pocity intenzivního soucítění a nepodmíněné lásky. Neschopnost spát, pseudo psychotické *symptomy - vidění světla, hlasy, upadání do transu;
mimosmyslové zážitky - zahrnují informační vstupy na úrovni vizuální - světlo, sluchové - hlasy, hudba nebo čichové - vůně vonných tyčinek;
*parapsychologické zážitky - probuzení schopností rozšířeného vědomí- synchronicity (viz též IV Psychické otevření…), objevení léčebné schopnosti a psychokineze;
*stav vědomí, pro který jsou používána označení samádhi nebo satori, tj. osvícení, pohroužení vědomí do mystických stavů jednoty, míru, světla nebo energie, klidu, radosti, zaplavující vlny blaženosti.

Doplňující informace k této kategorii /citace z knihy: Grof, Stanislav. Grof, Christina. Krize duchovního vývoje. Praha : Chvojkovo nakladatelství, 1999. ISBN 80-86183-09-2/

Projevy této formy krize odpovídají popisům probuzení hadí síly čili kundaliní, známým z historické indické literatury. Podle názoru jogínů představuje kundaliní formu tvořivé kosmické energie, jež ve skryté formě sídlí u báze lidské páteře. Tato síla může být aktivována meditací, specifickými cvičeními, zásahem povolaného duchovního učitele, popř. podněty dosud neznámými.

Probuzená kundaliní stoupá vzhůru kanály „éterického těla", jež popisuje jogínská literatura jako pole nefyzikální energie obklopující a prolínající tělo fyzické. Při svém vzestupu očišťuje člověka od stop traumatických zážitků a otevírá centra psychické energie zvané čakry. Ačkoliv je tento proces v jogínské tradici vysoce oceňován a považován za blahodárný, není bez nebezpečí a vyžaduje odborné vedení tzv. guruem, jehož kundaliní je plně probuzena a stabilizována.

Nejdramatičtějšími příznaky tohoto probuzení jsou fyzické a duševní projevy zvané krije. Lze při nich prožívat intenzivní vjemy energie a tepla proudícího vzhůru páteří spojené se silným chvěním, křečemi a svíjivými pohyby. Mocný příval zdánlivě nemotivovaných emocí (úzkost, hněv, smutek, či naopak radost a extatické vytržení) se může vynořit na povrch a na čas ovládnout psychiku.

Velmi obvyklé jsou vize jasného světla či různých archetypálních bytostí, pestrá škála vnitřně vnímaných zvuků či zážitky, které se zdají být vzpomínkami z minulých životů. Zmíněný obraz dotváří bezděčné a často nekontrolované chování: mluvení cizími jazyky, prozpěvování neznámých písní, zaujímání jogínských pozic a gest, jakož i napodobování řady zvířecích zvuků a pohybů.

Nedávno byly neklamné známky tohoto procesu pozorovány u tisíců obyvatel Západu. Kalifornský psychiatr a oční lékař Lee Sannella, který jako první uvedl syndrom kundaliní do západních odborných kruhů, sám zaznamenal téměř tisíc takových případů.

zdroj: http://www.diabasis.cz/psychospiritualni-krize/pro-odborniky/probuzeni-kundalini/
foto: http://prettymomguide.com/wp-content/uploads/2012/04/kundalini-yoga.jpg

pondělí 31. března 2014

ÚNAVA, pořád jen únava...

Lidský organismus funguje jako stroj. Vykonává práci a energie potřebná k jeho pohánění je brána z jídla, vzduchu a našich vjemů a emocí. A tolik kolik toho přijmeme a sníme, tolik toho můžeme vykonat. Nelze fyzicky vykonat více, než nám umožňuje množství a kvalita přijaté potravy ať na fyzické či duchovní úrovni. Občas se unavíme. Myšlení nás unavuje = přestaneme přemýšlet.

Unavují nás i pocity = přestáváme cítit. A stejně tak i tělo je unavené z fyzické zátěže. Únava znamená v těchto případech vždy jedno = spotřebovali jsme dočasně zásobu své energie. Ovšem jen dočasně. Po spánku, jídle, nebo změně kontextu naší komunikace se naše motory roztočí znovu.

Existují dva druhy únavy. Imaginární a skutečná. Obvykle si myslíme,že jsme unaveni, i když ve skutečnosti nic takového nenastalo. Získáme-li novou motivaci (někdy stačí i letní oblečení žen, že pánové) jsem často „překvapeni" jakou energii v sobě ještě objevíme. Říkáme tomu obvykle rčením „chytá druhý dech". Ke stejnému jevu dochází nejen fyzicky, i v oblasti myšlení a prožívání je to stejné. Můžeme pracovat na tom dostat se ke svému druhému zásobníku energie.

Skutečná únava, odlišná od té prvotní, nastává když jsou vyčerpány nejméně oba zásobníky. A někdy když je vyčerpán i třetí rezervoár. Pak je již nutný odpočinek na všech úrovních jinak se náš stroj zhroutí. Náš stroj je připraven vyrobit každý den vždy aspoň malý nadbytek energie všech tří druhů energií. Využíváme však pouze malou část z toho, co přijímáme. Přesto je naše energie někde ztracená a my odcházíme do postele unaveni, vyčerpáni. Proč?

Když své tělo přirovnáme třípatrovému domu, jehož každé patro je věnováno zvláštní formě práce. V přízemí probíhá náš fyzický život, v prvním patře prožíváme své emoce a v druhém neboli horním patře probíhá náš intelektuální život. Když tedy pracujeme v jednom z pater nemusíme přeci mít rozsvíceno v celém domě, ne? To by bylo plýtvání. Stejně tak bysme neměli plýtvat energií na všech třech úrovních organismu, když používáme jenom jedno. Když přemýšlíme není k tomu nutný pohyb a naopak když pracujeme fyzicky nemusíme se nijak unavovat myšlením.

Hlavní zdroje ztrát energie jsou také tři a odpovídají třem patrům našeho domu. Můžeme je popsat jako ztráta z nevědomé svalové činnosti, ztráta z bloudění myšlenek a ztráta z našich trápení.

Je dobré naučit se vypnout libovolně energii na každém patře, aby náš stroj neběžel, i když nejsme v řídící místnosti. Každá „nevědomá" činnost plýtvá vaší energií. Pouze vědomá činnost se zaměřenou energii energii samu uchovává.

První šetření energií = zaměstnávat se vědomě a volně a nedovolit žádné činnosti uniknout naší pozornosti a tím utéct s vlastní energií pryč. Např. jak právě nyní sedíte u svého PC? Se vší pravděpodobností sedíte s naprosto zbytečnou námahou. Nohy jsou napnuté, krční svaly natažené, ruce nejsou uvolněné. To znamená, že máte rozsvíceno ve všech pokojích v přízemí i když si čtete, tedy zaměstnáváte druhé patro. Náprava spočívá v uvolnění těla, když jej nepoužíváme. Pokaždé, když tělo nepoužíváme nechme jej uvolněné. Ušetříme obrovské množství energie.

Bezúčelné přemýšlení vidíte např při cestách vlakem či v autobuse. Pozorujte někdy své spolucestující. Nezabývají se řešením konkrétních případů. Jejich mysl pouze přelétá na příhodami tohoto dne, včerejška nebo minulého roku. Nesnaží se přijít ani k nějakému řešení. Vlastně ani nepřemýšlejí. Ale systém mozku, který se zabývá myšlenkami, asociacemi a obrazy využívá vaši energii. Když si později něco uvědomíte a chcete použít mozek k nějakému účelu, zjistíte, že vaše denní spotřeba energie je vyčerpána. Řešení = když přistihnete svůj mozek, jak bezcílně bloumá, dejte mu pevný rámec pro jeho činnost. Zopakujte si násobilku, mantru, řeč na setkání nebo si projděte denní rozvrh. Neponechávejte mysl, aby se sama unavovala.

Trápení aneb neúmyslné cítění je třetím zdrojem naší únavy a to asi nejčastějším. Více než plýtvání myšlenkami a tělesnou energií. Trápit se kvůli včerejším nebo zítřejším událostem, jenž nejsou přítomné, ale existují pouze v paměti nás okrádá o energii, kterou bysme mohli cítit v přítomném okamžiku. Teď. Řešením je místo toho se soustředit na přítomnou osobu nebo situaci. A´t se včerejšek a zítřek postarají sami o sebe.

Až vyzkoušíte tyto metody, velmi brzy zjistíte, že máte víc energie než teď potřebujete. A na co ji smysluplně zaměříte bude už na vás. Tak mnoho zdaru s únavou.

zdroj: Michal Zachar s použitím materiálů A.R. Orange - Šetření naší energií ze sborníku Čtvrtá cesta, nakl. Malvern 2010 - https://www.facebook.com/notes/witcher-wizard-wanbli/%C3%BAnava-po%C5%99%C3%A1d-jen-%C3%BAnava/377913932309712