Příspěvky

Dech lídra: jak držet prostor uprostřed větru

Obrázek
Taoisté by se dnešním korporátním poradám možná tiše smáli. Tolik slov, tak málo dechu. Přitom právě dech je v bio-leadershipu jednou z nejdostupnějších cest, jak změnit klima týmu. Ne jako technika „na zklidnění před jógou“, ale jako praktický nástroj pro člověka, který stojí uprostřed turbulence a má pocit, že když povolí, všechno se sesype. Dech neřeší úkoly, ale ovlivňuje nervový systém, který ty úkoly nese. Lídr je často ten, kdo nasává napětí všech ostatních. Neošetřený tlak se pak uloží v těle jako stažená hruď, ztuhlá šíje nebo křečovitý úsměv. Když takový člověk vstoupí do místnosti, jeho tělo vysílá zprávu „pozor, něco není v pořádku“, i když nahlas mluví o vizi a příležitostech. Práce s dechem je způsob, jak se vrátit z režimu bojuj nebo uteč do stavu, ve kterém je možné myslet, vnímat a být s druhými. Taoistická logika říká, že to, co je pružné a živé, přežije lépe než to, co je tvrdé a napjaté. Lídr, který umí v dechu změknout, aniž by se zhroutil, dává svému týmu signál...

Dech milosti: když se láska nadechuje v těle

Obrázek
V taoistické tradici se říká, že dech není jen vzduch. Je to pohyb života v nás. To, co proudí dovnitř, není kyslík, ale vědomí. A to, co proudí ven, není obyčejný výdech, ale uvolnění toho, co v sobě držíme příliš pevně. Když píšeme o milosti, o lásce, která se nedá probudit silou, mluvíme o prostoru, který se otevírá v těle. V hlavě ji nepochopíme. Milost není názor a není ani emoce. Je to změna dechu. Nádech, který není boj, a výdech, který není kapitulace. Tao by řeklo: přirozený návrat do proudu. Ego se snaží řídit. Chce kontrolovat to, kdy se nadechneme, jak se nadechneme, proč se nadechneme. A když to nejde, začne panikařit. Bojíme se pustit dech, protože se bojíme pustit kontrolu. Jenže tam, kde dech není plynulý, není ani láska. Vzduch i city potřebují stejné prostředí: prostor bez odporu. Taoismus nás učí jednoduché pravdě. Když se zastavíme v dechu, zastavíme se i v životě. A když dech necháme proudit, začne proudit i to, co jsme dlouho drželi pod zámkem. Láska, klid, odva...

Nos jako brána Tao: Dech, který voní pravdou

Obrázek
Ve starých taoistických spisech se píše, že nos je brána k podstatě člověka. Člověk, který dýchá mělkým dechem a nevnímá vůni života, prý pomalu slábne. Ztrácí svůj směr. V taoistickém chápání je čich spojen s intuicí, schopností rozlišovat pravé od nepravého, a také s orientací ve světě, nejen vnějším, ale především vnitřním. Moderní doba nás od čichu pomalu odpojila. Dýcháme klimatizovaný vzduch, obklopujeme se syntetickými vůněmi, voníme se podle toho, co diktuje reklama, a přitom zapomínáme, že vůně není luxus, je to signál. Prastará zpráva těla, která často předchází myšlenku. Dřív než víme, co si myslíme, už něco cítíme. Čich je přímá cesta k bdělosti. 🌀 Technika: Tao nosu – tři vrstvy dechu Tato jednoduchá, ale hluboká praxe propojuje čich, dech a tři úrovně vnímání. Můžeš ji použít ráno pro ukotvení nebo večer k uvolnění. Můžeš ji dělat v sedě, v chůzi nebo jen tak v přítomném okamžiku. Její klíč je jednoduchý: zpomalit, ucítit, nehodnotit. 1. Země (dolní břicho) Zavři oč...

Dech jako protiváha digitálnímu přepětí: Jak vrátit rytmus, který nám scrolling vzal

Obrázek
Krátká videa mění rytmus mysli, a s ní i rytmus těla. Dech se zrychluje, hrudník stahuje a tělo se pohybuje v mikronapětí, které si ani neuvědomujeme. Taoismus tvrdí, že život plyne podle rytmu dechu. Když se rytmus naruší, naruší se vše ostatní: vztahy, myšlení, rozhodování, energie. Digitální stimulace dýchání narušuje nejvíce. Krátké záblesky videí vytvářejí v nervovém systému mikrošoky. Tělo reaguje stejně, jako by se připravovalo na útěk. A právě proto se po delším scrollování cítíme vyčerpaní, i když jsme fyzicky neudělali nic. Taoistická praxe nabízí jednoduchou odpověď: zpomal dech, zpomal mysl. Nesnaž se „bojovat“ s digitálním světem. Změň rytmus, kterým žiješ. Dech je první návrat domů = do těla, do klidu, do jemnosti, kterou žádné video nenahradí. Praktické tao cvičení: Dech tří vrstev Nadechni se do břicha (bránice). Pokračuj do hrudníku. Nakonec do klíčních kostí. Vydechuj pomalu jedním proudem. Opakuj 10 cyklů. Toto staré taoistické cvičení obnovuje pro...

Jak se náš jang přestane přehřívat

Obrázek
  Tichý oheň v těle ukazuje hlubokou pravdu taoismu: jang bez jinu se přehřeje. Moderní jang se projevuje jako výkon, plánování, tlak, aktivita. Jin je schopnost nádechu, klidu, ticha. Když se tyhle dvě síly rozejdou, vzniká nemoc – z pohledu biologie i z pohledu energie. Taoismus učí jednoduchost: život musí dýchat. Každý proces, každý vztah, každý sval. Pokud přestaneme dýchat vědomě, dýchá za nás stres. A stres je nejrychlejší způsob, jak v těle rozpoutat vnitřní oheň. Věda dnes potvrzuje, co taoisté věděli dávno: aktivace vagu, tedy parasympatiku, začíná v dechu. V pomalém výdechu. V prostoru mezi nádechem a výdechem, kde se jang setká s jinem a nezničí se navzájem. 🌬️ Cvičení: Tři brány Toto cvičení je staré stovky let: Nádech do podbřišku (brána jinu) Nádech do hrudníku (brána jangu) Nádech ke klíčním kostem (sjednocení obou) Pomalu dlouhý výdech – to je místo, kde začíná léčba Opakujte třikrát denně. Ne kvůli výkonu, ale kvůli rytmu. Tělo se léčí v rytm...

Ondřej Petr: Rozhodující není talent, ale disciplína a pokora

Obrázek
Úspěšný marketér, který pomáhá růst značkám i jedincům. S Ondřejem jsme si povídali o výzvách, limitech, sebevědomí i o tom, proč píše knihu o rostlinách, které pomáhají zvládat stres. Dnes pomáhá také lidem jako mezinárodně akreditovaný mentální kouč, který má za sebou přes dvanáct let praxe a tisíc odkoučovaných hodin. Pracuje s vrcholovými sportovci, manažery i firmami, a jeho přístup propojuje psychologii, neurovědu a hluboké porozumění lidské motivaci. Vaše kariéra zahrnuje více než 20 let v marketingových strategiích a přes 12 let v mentálním koučinku. Co vás původně přivedlo k těmto oblastem a jak se vaše motivace vyvíjela v průběhu let? K oběma oblastem mě přivedla fascinace lidskou psychikou a potenciálem, tím, jak myslíme, jak reagujeme, co nás motivuje a jak dokážeme ovlivnit vlastní výkon a v důsledku i kvalitu života. Velmi rychle jsem zjistil, že mám pro tyto věci cit, který jsem se rozhodl vědomě rozvíjet a prohlubovat. I proto nepiji alkohol a neužívám žádné drogy. Ch...

Čajový sáček: memento mori

Obrázek
Pití čaje se nezměnilo. Ale materiály kolem něj ano. A s nimi i to, co se nenápadně usazuje v našem těle. Mikroplasty . Ty z čajových sáčků dnes umíme změřit. A i když je necítíme, začínáme si jich všímat. Jak hluboko sahá naše důvěra ve známé věci? Chvíle, která voní klidem Ruce máte kolem hrnku. Pára z něj stoupá, čaj v něm se louhuje a váš svět se na chvíli ztiší. Ten pocit zná každý, kdo si aspoň jednou v životě udělal čas na čaj jen tak. Jen být. S teplem. Se sebou. S tou úžasnou chutí. Je to malý rituál, že? A možná právě proto má takovou sílu. Místo v čase, kde se člověk s důvěrou opře o běžné věci. Sáček čaje, voda, ticho. Co by se asi tak mohlo pokazit? Malý vynález, velká změna Příběh čajového sáčku nezačal vůbec jako ekologická pohroma. Naopak, byl to praktický nápad. První moderní čajové sáčky byly ručně šité látkové sáčky. Psal se rok 1908, když newyorský obchodník Thomas Sullivan začal čaj balit do hedvábných pytlíčků místo tehdy běžných plechovek. Nechtěně tím změnil sv...